Tři králové

Betlémská hvězda

Gentile da Fabriano, Klanění tří králů, 1423

My tři králové (bez názvů výšek tónů; zvětšeno na 240 %)

My tři králové (s názvy výšek tónů; zvětšeno na 240 %)

Do znaku městečka Dědice se osmihrotá hvězda dostala pod vlivem erbu Šternberků. V 18. století k ní přibyly jedinečné paprsky záře, jež z ní učinily zářící osmihrotou hvězdu.

Šternberkové ve shodě s rodinnou legendou svůj původ odvozují od jednoho ze tří biblických králů (jménem Kašpar), kteří se do Betléma přišli poklonit narozenému Ježíškovi.

Poprvé se tito tři králové (spíše však mudrci) objevují v Matoušově evangeliu. Do Betléma je dovedlo následování hvězdy. V evangeliu ale nejsou uvedeni jmenovitě. Jejich jména Kašpar, Melichar a Baltazar se objevila až později. Zkratka C+M+B+ původně znamenala "Christus mansionem benedicat", "ať Kristus požehná tomuto příbytku."

Hvězda ve znaku Šternberků je tak Betlémskou hvězdou. K ní se vážící rodové heslo pod štítem "Nescit occasum" znamená, že tato hvězda "Nikdy nezapadá".

Peter Paul Rubens, Klanění tří králů, mezi 1617 a 1618

El Greco, Klanění tří králů, mezi 1568 a 1569

Fra Angelico a Fra Filippo Lippi, Klanění tří králů, asi 1440-1460